V noci ze soboty 12. na neděli 13. září proběhl již pátý ročník soutěže „ O hanáckó sekyrko“, která se konala v Kostelci a jeho okolí. Na soutěžící čekaly disciplíny jak klasické, tak i zbrusu nové.
Po rychlostním ustrojení a vázání uzlů se družstva přesunula k řešení dopravní nehody za obec Čelechovice. Zde na soutěžící čekal profesionální přístup Jirky Rozehnala a také překvapení Davida Löfflera v podobě namaskovaných figurantů. Zda se překvapení povedlo, nebo ne, může zhodnotit každý soutěžící sám. Panenka znázorňující mrtvé dítě nebyla jistě příjemným, ale zato dost reálným příkladem toho, s čím vším se mohou hasiči při své práci setkat. Zajisté se ale všichni shodneme, že nejen tato „panenka“ přinesla velký posun u této (jak se z reakcí soutěžících dovídáme) nejoblíbenější disciplíny
Další disciplína, zabezpečená SDH Pěnčín, především pak Viktorem Kopečným byla z těch, které u soutěžících nikdy nebudou patřit mezi oblíbené a spíš jsou chápány jako nutné zlo - ano myslím tím testy. Letos jsme poprvé zkusili použít jiné, ne ty klasické pro zkoušky odbornosti Hasič I.-III., ale ty, jež naleznete v programu Kancelář pro obec (ty jsou přímo určeny pro přezkušování členů zásahových jednotek při odborné přípravě). Zde se projevilo, kolik času jednotlivá družstva věnují odborné přípravě a také která témata jsou pro ně malá „španělská vesnice“ (např. neoblíbené „číslování“ podle Cvičebního řádu jednotek PO). O tom, že tyto testy nebyly hodnoceny zrovna nejkladněji samozřejmě víme, ale doufáme, že u některých to mohl být první impuls k tomu, že se v odborné přípravě zaměří na širší okruh témat a proberou i to, co je považováno mnohdy až za nesmysly.
Z testů se jelo dál k lutotínskému splavu a fiktivnímu požáru tlakové lahve. Tuto disciplínu měla na starost Katka Šindlerová. No a proč bylo zařazeno právě takovéhle stanoviště? Jednak proto, že jste nás po minulých ročnících žádali, aby alespoň na jednom stanovišti byla použita PPS 12, hlavním důvodem však bylo uvědomit si, jaká rizika takový zásah může přinést. Skoro u každého většího požáru domu, bytu, či hospodářské budovy se setkáte s tlakovou lahví, vždy hrozí riziko, že vybuchne a napáchá obrovské škody. Je tedy důležité si uvědomit, co v takové situaci dělat. U ostrého zásahu si třeba vzpomenete na to, že je mnohdy lepší si lehnout nebo se přikrčit, než jen stát a na požár valit proudy vody.
Po požáru jsem Vás na stanovišti přivítal já s Igorem Haubertem. Přeprava nebezpečných látek, ať už po silnici nebo železnici je uskutečňována ve stále větším měřítku, a nehody s ní související jsou čím dál tím více náplní práce hasičů. Proto právě tohle stanoviště. Jak se ukázalo relativně jednoduchá situace dala mnohým hodně zabrat. Někteří by i bez patřičných školení a výcviků použili speciální vybavení, jiní by rovnou šli k místu nehody, aniž by přemýšleli, že tak mohou ohrozit zdraví své i svých kolegů. A přitom stačí kolikrát tak málo, jako je jen vytyčení nebezpečné zóny a vyčkání příjezdu posil. Na druhou stranu zas musím smeknout před veliteli některých družstev, kteří zachovali klidnou hlavu a racionálně dokázali vyhodnotit situaci tak, jak to bylo v danou chvíli nejsprávnější. Mnozí mi mohou mít za zlé udělené trestné body, ale je to přeci jen soutěž a chyby, které v ní udělají pak nikdy nezopakují u skutečného zásahu.
Poslední byla tajná disciplína pod dohledem Martina Smutného a zaměstnanců Městské policie Kostelec. Co říct k tomuto stanovišti. Pokud někomu chyběla výbava, tak proto, že ve vozidle nevozí nejzákladnější příslušenství k PPS 12 (u DA), nebo redukovanou výbavu (u CAS). Opět důvod k zamyšlení nad tím, jestli ti, co už kdysi dávno určili co do příslušenství patří neměli pádné a praxí ověřené poznatky promítnuté právě v jednotlivých součástech povinné výbavy.
Tímto bych také chtěl poděkovat MP za ochotu pomoci nám při soutěži. Dlouho se vedla polemika nad tím, zda-li u řidičů kontrolovat alkohol nebo ne. Nakonec téměř u všech převládl názor, že hasičská soutěž se nerovná jen plnění určitých úkolů a mezi tím popíjení alkoholu. Jsme velice rádi, že žádné z družstev nezklamalo důvěru, kterou jsme do nich vložili - za což jsem moc rád. Škoda jen, že to není vidět i na veřejnosti, která si hasiče představuje stále jen podle formanovského Hoří má panenko.
A jak to vše dopadlo? Na prvním místě skončili hasiči z Omic, v těsném závěsu na druhém místě hasiči z Vrahovic, kteří si zároveň odvezli i putovní Hanáckó sekyrko za nejmenší počet trestných bodů. Na třetím místě se umístili hasiči ze Štětovnic. Podrobné výsledky jsou ke stažení v sekci Download.
Co napsat závěrem? Celá soutěž se nesla v přátelském duchu a věřím, že mnohým přinesla cenné poznatky a nové zkušenosti, které budou schopni ve své hasičské praxi využívat.
Všem kdo přijeli soutěžit děkujeme za účast a doufáme, že se za rok zase potkáme.
Za hasiče z Kostelce na Hané Petr Bohanes
PS: Pokud Vás napadají ještě nějaké připomínky, nebo náměty využijte diskuzi pod článkem.